Devil Jam – Když se peklo sešlo s kytarovým riffem a Survivors-like hrou

Vítejte u recenze hry, která zní, jako by ji stvořil sám Ďábel po třech bezesných nocích a pěti litrech energetického nápoje. Dámy a pánové, připravte své pekelné ušní bubínky, protože jdeme na Devil Jam! Tohle není jen tak ledajaká „Survivors-like“ hra, kde jen bezduše pobíháte a sledujete, jak vám automaticky narůstá číslo na skóre. Tady se totiž dostáváme na koncert, kde je pódium celý pekelný svět, publikum jsou hordy démonů a vy jste ten, kdo musí rockovat v rytmu smrti, nebo zemřít.

Představte si Vampire Survivors, nalijte do něj tu nejtemnější krev metalu, nechte to vykvasit ve vizuálním stylu, který připomíná, jako by Hades a stará pekelná omalovánka měli divoké dítě, a přidejte k tomu ten nejďábelštější twist: rytmus.

Hrajete za zpustlého hudebníka (klasika, co si budeme povídat), který se nějakým způsobem ocitl v pekle a uzavřel smlouvu, aby mohl hrát metal (nebo přežít) až do zbláznění. Základní mechanika je jednoduchá, ale geniální: Vaše zbraně – posedlé hudební nástroje jako baskytara, která pálí ohnivé střely, nebo bicí souprava metající energetické bubny – útočí automaticky v synchronizaci s metalovým rytmem. Vy se jen hýbete, uhýbáte a snažíte se přežít v neustále houstnoucím pekle.

Tady se láme chleba (nebo spíš trhá kytarový struník). Devil Jam přichází s něčím, co ho odlišuje od armády klonů: jedinečným 12-slotovým inventářem. Každý slot je spojen s konkrétním hudebním taktem a rychlostí, kterou útočí nebo aktivuje svůj efekt.

Představte si to: Jeden slot aktivuje útok každou čtvrtinu noty (tá-ta-ta-ta), druhý každou celou (TÁÁÁÁ).

A teď ten ďábelský detail: Můžete do slotů umisťovat různé ofenzivní, defenzivní a buffovací předměty (založené na Sedmi Smrtelných Hříších!). Klíčem k přežití je strategicky umístit vybavení do správného pořadí, aby se vytvořily ty nejsilnější kombinace a komba, která drží rytmus. Tady se z akčního masakru stává tak trochu logická hádanka a choreografie.

Tvůrci slibují (a my jim to věříme, protože to zní šíleně dobře) více než 4,93 kvadrilionů možných kombinací. Čtete správně, KVADRILIONŮ! To znamená, že i po tisíci hodinách hraní stále nebudete vědět, jestli má ten malý démon za rohem silnější laserový útok nebo jen zlomil paličku od bicích.

Vizuální stránka je čistý pekelný balzám pro oči. Ručně animované postavy a prostředí jsou plné detailů, temných barev a metalového feeling. Není to jen o démonickém chaosu, ale o stylovém démonickém chaosu.

Předváděcí Areál: Postavy i pekelné krajiny jsou kreslené s pečlivostí, která připomíná ty nejlepší kousky z indie scény. Jak už bylo zmíněno, mnozí přirovnávají prezentaci k vizuálnímu jazyku Hades, což je rozhodně obrovská pochvala.

Vizuální Efekty: Nedávné aktualizace (jak ukazují zprávy komunity) značně vylepšily vizuální a zvukové efekty. Teď už to prý opravdu bolí, když démona rozsekáte na kusy a zvuk dopadu konečně ladí s brutalitou akce.

Vzhledem k tomu, že je to rytmická hra, hudba je srdcem zážitku. Je to metal, čistý, nefalšovaný, pekelný metal. Zbraně a schopnosti odpalují v rytmu, takže celá obrazovka se stává jedním velkým, nekonečným kytarovým sólem.

Malé upozornění: Někteří hráči z dema si stěžovali, že hudební podklad byl trochu repetitivní. Pokud vývojáři (Rogueside) přidají v plné verzi dostatek variace v žánrech a BPM, aby udrželi svěžest, bude to čistá extáze. Pokud ne, připravte se na to, že budete metalový riff nenávidět dřív, než řeknete „Lucifer“.

Jako správný „roguelite“ žánr, i Devil Jam vyžaduje, abyste po každém hrdinském, ale neúspěšném pokusu o „session“ zesílili.

Metaprogrese: Mezi běhy se vracíte do „backstage“ (nebo nějakého pekelného zákulisí), kde utrácíte nasbíranou pekelnou měnu za trvalé upgrady. To je ten nejdůležitější prvek, který vás nutí jít znovu a znovu do akce – protože i když umřete, něco vám zůstane.

Odměňující Růst: Zatímco rané verze možná trpěly omezenou metaprogresí, vývojáři reagovali na zpětnou vazbu a prý už se ten pocit „jdu do toho silnější“ dostavil. A to je pro přežití v pekle klíčové.

Boss Fighty: Ti největší démoni vyžadují nejen rytmus a build, ale i skill a strategii. Nejsou to jen houby na zabíjení; tady se musíte sakra ohánět a uhýbat.

I ten nejdokonalejší kytarový riff má falešnou notu. A Devil Jam není výjimkou:

Rytmus jako Gimmick? Někteří kritici naznačují, že systém útoků na rytmus je více trik než smysluplná mechanika. Snadné je prý ztratit vizuální přehled v ohromném chaosu a rytmus útoků vás více omezuje, než pomáhá. Doufáme, že plná hra s více buildy a efekty tento pocit rozptýlí.

Chybějící „Evoluce“ Zbraní: V „Survivors“ hrách milujeme ten moment, kdy se naše drobná střela změní v apokalyptický laser. V Devil Jam prý tyhle velké, uspokojivé upgrade momenty trochu chybí, což je škoda.

Podvyživená Backstage: Prostor, kam se vracíte pro upgrady, je prý vizuálně a funkčně nudný. V takto stylové hře by zákulisí mělo být plné démonických barů, špinavých šaten a podivných postav. Snad se to v plné verzi rozjede.

Devil Jam je jako šílený metalový koncert v pekle. Je hlasitý, je chaotický a hlavně je úžasně stylový. Má silný základ v chytlavé akci, ale přidává k tomu chytrý, strategický twist s rytmem a 12-slotovým inventářem, který vás nutí přemýšlet o kombech.

Pokud hledáte inovaci v žánru, který už je obsazen klony, a milujete metal, pak si to nenechte ujít. Chce to trochu tréninku, ale odměna za zvládnutí rytmu a strategických buildů je opravdové peklo. Nejedná se o bezchybnou hru, a to je dobře! Je to ďábelský B-side, který se snaží stát hlavním tahounem, a za tu snahu si zaslouží naši pozornost.

Tohle je hra pro ty, kteří milují Hades a Vampire Survivors, ale v duši jim tepe rytmus bicích a riff elektrické kytary. Jděte do toho, stáhněte si demo, zkuste to, a možná, jen možná, přežijete. A teď se omluvte, musím jít moshem na tenhle riff, co mi právě hraje v hlavě.