Popravdě, když jsem poprvé slyšel název Islands & Trains, čekal jsem, že to bude něco ve stylu „Opuštěný ostrov, kde se snažíš postavit funkční železnici dřív, než tě sežerou divocí králíci a dojde ti uhlí“. Ale ne, tenhle kousek od vývojáře Ákose Makovicse (a vydavatele Future Friends Games, specialistů na ty nejlepší „útulné“ tituly jako Townscaper a Dorfromantik) je něco úplně jiného. Je to digitální modelová železnice, která ti roztáhne úsměky do koutků úst a z tvého pokoje udělá zenovou zahradu.
Hra, kde se relax prodává na kila: Co to vlastně je?
Zapomeň na tabulky, manažerské dilema a rozpočet. Islands & Trains je ryzí sandboxový stavitel dioramat. Tady neřídíš vlak. Tady jsi Bůh (ale ten pohodový, ne ten, co po tobě chce desetiletí těžké práce a desátky).
Hra ti hodí do náruče prázdný, malý, nízkopolygonový ostrov (vybereš si téma, třeba letní zeleň, zimní sníh, nebo podzimní barvy) a řekne: „Tady máš přes 300 (a stále přibývajících) dekorativních a stavebních prvků. Jdi a buduj. Ale beze spěchu, prosím.“
Žádné cíle, žádné časovače: Neexistují mise, neexistuje skóre, ani drsný strýček, který by ti řekl, že tvoje trasa je neefektivní. Jediným cílem je vytvořit něco, co se ti líbí a co tě uklidňuje. Tohle je ultimativní útulný herní zážitek (cozy gaming), který ti pomůže zbavit se stresu po náročném dni, kdy jsi se musel rozhodovat, jestli na večeři bude pizza, nebo spíš jenom pizza.
Stavba kolejiště je úžasně intuitivní: Klikáš a pokládáš segmenty. Vlakové koleje se chovají chytře, automaticky se ohýbají kolem terénu a spojují. Můžeš stavět horské dráhy pro vozíky s uhlím, mosty přes tyrkysová jezera a tunely pod rozkvetlými loukami. Je to hmatové, uspokojivé a připomíná to dobu, kdy jsi si hrál s dřevěnými vláčky (nebo si alespoň přál hrát).
Terén a vegetace (Terraforming): Můžeš jednoduše zvedat a snižovat zemi, tvořit pahorky, kopce a náhorní plošiny. Pak je posypeš stromy, domky, vesničkami, hrady, kravami, kachnami a vším možným. Svět se naplňuje životem, jak stavíš – z ničeho nic se ti na loukách objeví zvířata, jako kdyby byla překvapená, že se někdo obtěžoval jim postavit tak pěkné bydlení.
Vizuální a zvuková extáze
Islands & Trains vypadá jako to nejroztomilejší, nejlépe nasvícené low-poly diorama na světě. Zapomeň na fotorealistickou grafiku. Tady je důležitý styl.
Estetika: Jemná, teplá, relaxační: Hra má minimalistický, ale neskutečně teplý a příjemný vizuální styl. Barvy jsou tlumené, ale syté, a ostrovy vypadají jako ručně vytvořené miniatury. Každý detail, od kouře z komína až po odrazy na vodě, je navržen tak, aby lahodil oku. Zkrátka, je to tak krásné, že si budeš chtít každou scénu vyfotit a poslat jako pohlednici.
Hudba, která hladí: Doprovází tě klidný, melodický soundtrack, který se nese na vlnách ambientních zvuků. Jemné skřípění kol, pufání páry, šumění větru a zurčení vody. Atmosféra je naprosto pohlcující. Je to Bob Ross mezi hrami: místo „šťastných malých nehod“ máš „šťastné malé diorama“.
Co se skrývá pod kapotou: Herní prvky pro fajnšmekry
I když je hra jednoduchá na uchopení, má několik detailů, které prodlužují její životnost a rozšiřují možnosti:
Více než 400 prvků: Od jednoduchých domků a stromečků po složité hrady, majáky a zemědělské budovy. Můžeš tvořit malebné pobřežní vesnice, zasněžené horské průsmyky nebo rušná (ale pořád zenová) maloměsta.
Variace prostředí (Biomy): Výběrem témat (léto, zima, podzim) získáš různé barevné palety a textury terénu, což ti umožňuje tvořit diametrálně odlišné scény.
Hýbající se prvky: A hlavně ten vlak! Po dokončení trasy ho pustíš a už jen sleduješ. Můžeš kontrolovat jeho rychlost, nechat ho couvat (nová funkce!) a využít kameru, aby ho sledovala zblízka. To je ten moment, kdy tvá práce skutečně ožije a ty s úsměvem zíráš na monitor. Je to jako hypnotický, nekonečný gif pro duši.
Ukládání a Replayabilita: Hra automaticky ukládá tvé „ostrovy“, takže se k nim můžeš kdykoli vrátit, vylepšit je nebo začít stavět na sousedním ostrově a propojit je v obří svět (i když má mapa své hranice, jsou dostatečně velké pro megalomanské vize).
Mouchy, které jsou spíš leniví motýli
Perfektní? Skoro. Aby recenze byla brutálně dlouhá a upřímná, musím zmínit i pár věcí, které by se mohly zlepšit:
Jeden vlak na mapě (Omezení provozu): Ačkoliv se hra zlepšila (přidání zpětného chodu), stále máš k dispozici jen jeden vláček. Někteří hráči by si přáli komplexnější provoz, třeba nádraží, kde by vlak zastavil (to prý vývojáři zvažují!), nebo možnost pustit více souprav najednou.
Chybí sdílení s komunitou: Zatím nemáš možnost snadno sdílet své úžasné výtvory s ostatními hráči (kromě screenshotů). Funkce pro sdílení map by obrovsky prodloužila životnost hry a inspirovala by ty méně kreativní (jako jsem třeba já!).
Pro hráče, co potřebují úkoly: Pokud jsi ten typ, co potřebuje mít v rohu obrazovky seznam úkolů a vidět stoupat ukazatel „Progrese“, může ti Islands & Trains po čase připadat bezcílná. Je to čistokrevný sandbox. To není chyba hry, ale spíš varování pro akční maniaky.
Verdikt: Návrat do dětství bez nutnosti úklidu
Islands & Trains je malý, drahý kámen v žánru útulných her. Je to láskyplný dopis všem, kdo kdy snili o tom, že si postaví dokonalé kolejiště, ale neměli na to dost místa v obýváku, nebo jim maminka nedovolila dělat nepořádek s polystyrenem a lepidlem.
Tato hra ti dává kreativní svobodu bez následků a stresu. Uklidní tvou mysl, probudí v tobě architekta i krajináře, a na pár hodin tě přenese do světa, kde je jediným problémem to, kam umístit další roztomilou kravičku, aby to vypadalo ještě líp.
Pokud máš rád klidné budování, hry jako Dorfromantik, Townscaper nebo Islanders, a máš nostalgii k vláčkům, pak je Islands & Trains povinnost. Je to za pár kaček (na Steamu to nestojí majlant) a dostaneš za to hodiny a hodiny pohodové, meditativní zábavy.