Necrophosis – surrealistický horor z říše tlející mysli

V případě Necrophosis se ale spíš ptáte sami sebe: “Co se to proboha děje?“ Tahle hra vás hodí do znepokojivého světa inspirovaného surrealismem a dekadencí, kde realita neplatí a odpovědi neexistují. Vizuálně podivuhodný hororový zážitek vás provede rozpadajícími se světy, tělesnými labyrinty a místy, která by snad ani neměla existovat.

Zatímco většina her vás motivuje výzvami nebo odměnami, Necrophosis vás žene kupředu neklidem, fascinací a otázkami. Co je tenhle svět? Kdo jsem? A hlavně – proč to vypadá jako sen Davida Lynche po dvou nocích bez spánku?

Necrophosis je psychologický hororový walking simulator s adventurními prvky, který staví na surrealistickém umění, atmosféře a silně zneklidňujícím vizuálním stylu. Hráč se ocitá v organickém, rozpadajícím se světě bez jasného cíle – jedinou motivací je putovat dál a pokusit se pochopit alespoň zlomek toho, co se kolem děje.

Oficiálně? Projít světem a rozplést jeho tajemství. Neoficiálně? Přežít zážitek bez toho, abyste si po dvaceti minutách řekli „už nikdy víc“. Hra nevede za ručičku – vše je o atmosféře, pocitu, vnitřním napětí. Cílem je projít tímto groteskním snovým světem a zanechat v něm vlastní otisk… nebo se v něm ztratit.

SVĚT, KTERÝ VÁS SEŽVÝKÁ A VYPLIVNE

Jestli Into the Emberlands přináší pohádkovou melancholii, Necrophosis je její noční můra. Každý kout hry je jako obraz Zdzisława Beksińského oživený v herním enginu. Tělesné chrámy, zchátralé tváře, struktury připomínající vnitřnosti. Nic tu není krásné v tradičním slova smyslu, ale všechno je podmanivé.

Přestože prostředí není interaktivní v tradičním slova smyslu, neustále vás nutí zpomalit, rozhlédnout se – a znepokojit. To, co tu uvidíte, vám zůstane v hlavě ještě dlouho po vypnutí hry.

ŽÁDNÉ BOUCHAČKY, JEN TICHO A HNILOBU

Zapomeňte na souboje. Necrophosis nestaví na boji, ale na pomalém, dusivém prožitku. Jdete, díváte se, přemýšlíte. Tu a tam narazíte na jednoduchou hádanku nebo logický mechanismus, který vám umožní jít dál. Ale většinu času jen existujete – a i to je dost.

Hra sází na pocit zneklidnění, jako když se probudíte z divného snu a nedokážete se ho zbavit. Právě tahle hutná atmosféra je její nejsilnější zbraní.

AUDIOVIZUÁLNÍ MASAKR, ALE V DOBRÉM

Zvuky v Necrophosis nejsou jen doprovod – jsou součástí světa. Tiché škrábání, vzdálené chrčení, nádechy a výdechy neviditelných bytostí. To vše vytváří pocit, že jste nikdy sami – a nikdy vítáni.

Grafika? Organický, groteskní, plastický surrealismus. Hra působí jako interaktivní výstava dekadentního umění – pro některé úchvatné, pro jiné odpudivé. V každém případě – nezapomenutelné.

PRO KOHO JE HRA URČENA?

Necrophosis není pro každého. Pokud milujete akci, rychlé tempo a jasné cíle, běžte obloukem. Ale pokud máte rádi hry jako Scorn, The Eternal Cylinder nebo Pathologic, jste na správné adrese. Tohle je zážitek pro ty, kdo ocení artový přístup, nejednoznačnost a tísnivou atmosféru.

GAMEPLAY A MECHANIKY

Hratelnost Necrophosis je pomalá a introspektivní. Hráč prochází světem plným surrealistických obrazů a řeší jednoduché environmentální hádanky, které posouvají příběh – byť ten zůstává záměrně nejasný. Bez boje, bez inventáře, bez minimapy. Jde čistě o prožitek a interpretaci.

GRAFIKA, ATMOSFÉRA A HUDBA

Grafický styl vychází z temného surrealismu – očekávejte kombinaci masa, kovu a rozpadající se architektury. Každý záběr působí jako z jiného světa, ale dohromady tvoří děsivě konzistentní celek.

Hudba? Není to hudba v pravém slova smyslu – spíš ambientní zvuková krajina, která vás nutí být ve střehu. Skřípot, těžké ticho, občasné pulzování. Je to spíš zvukový pocit než melodie – ale naprosto trefný.

Hráči, kteří si potrpí na umělecký zážitek a tíživou atmosféru, Necrophosis vychvalují jako jeden z nejoriginálnějších hororových počinů posledních let. Jiní však kritizují absenci klasické hratelnosti a malou variabilitu. Vše závisí na tom, co od hry čekáte – ale pokud jí dáte šanci, může vás zcela pohltit.